Co nedělat na první hře? Hráči

Vše je jendou poprvé a někdy se člověk do něčeho anižby věděl co to bude stát.

Předběžná tvorba postavy - Nadšení může někdy vést k zbrklím úkonům a jedním z nich je i tvorba postavy anižby to hráč konzultoval s PJ. Zní to zvláštně ale předejde to zklamání. Příklad: Hráč si vytvoří postavu z homebrew (dodatky k Dungeons and Dragons E5) a vytvoří si robota pistolníka. Napíše si atribudy, jazyky, naháže si opravy a zkrátka vyplní si deník postavy. Jenže pak přijde na hru a PJ mu řekne že v jeho kampani není střelný prach a robot už vůbec ne. Na jednu stranu je to nehezký přístup od PJ ale ne všechny kampaně jsou dělané pro všechny druhy a povolání.

Žádná iniciativa a roleplay - PJ se vždy snaží zaujmout hráče něčím aby to chtěli buď zabít, získat nebo zachránit. Stane se ale že nový hráč nejeví iniciativu i přes to že by jeho postava zájem  jevila. Například: Bandité nabídnou Tulákovi (rogue) za 100 grošů přinést artefakt z ruin (kde by se setkal se zbytkem družiny). Tulák jakože kývne ale zabije bandity ve spánku, okrade je a vydá se do města. Nejden že ničí plány PJ který musí přemýšlet jak ho tam dostat ale i zbytku výpravy. Tito hráči by příště ani nemuseli být pozváni. Podobné platí i u roleplaye. Když je mág uprostřed vřavy s kamenými golemi, nebude chladně míchat lektvar aby ošetřil paladina a nebude sesílat ohnivé koule s klidným hlase a pak si hodí kostkou. Tento přístup dokáže zkazit náladu opět PJ (který si bude myslet že ho to nebaví) i družině.